A je tu další fenomén mého dětství. Nedokážu ani popsat, jak moc jsem Lunetic milovala. Miluju je vlasně pořád, jen už né tak "vášnivě" jako před 11ti lety. Když jsem psala článek o Natalii Oreiro, měla jsem fotky mé sbírky nahrávek, plakátů a vším, co k ní patřilo. Když se ohlédnu za mou sbírkou k Lunetikům, ani pořádně nevím, kde všecky ty cennosti zkončily. Pamatuji si, že jsem měla starou VHSku, kterou jsem dostala od babičky k Vánocům a která byla už tak ohraná, že při vložení do videa nebylo ani pořádně znát, co že je tam vlasně nahrané...Dále v mé sbírce vyplňovaly místo opět nahrávky, výstřižky z časopisů, a podepsaný plakát všech členů kapely, který jsem získala na jejich koncertě. Dodnes vidím ten areál, ty davy lidí a hlavně mé milované "Lunetikové" kluky. I když mi bylo něco kolem osmi let, vidím to tak živě, jakoby to bylo včera. Musím po všech těch letech tímto prostřednictvím poděkovat Davidovi, že mi na zmíněném koncertě zamával. :) Tenkrát jsem plakala radostí jako želva.

Po všech těch letech, během kterých se toho tak strašně moc změnilo, se k Lunetikům a k jejich starým hitům vracím. Nesčetněkrát už jsem slyšela komentáře typu, jaký jsou to buzny apodobně, ale mě je to jedno. Jejich písně v sobě prostě něco mají, jinak bych je neposlouchala.
Děkuji Vám za zpestření mého dětsví a vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděla, že hlásíte comeback, je klidně možné, že se na vás zajdu opět podívat a připomenu si staré časy. :)
Děkuji Vám za zpestření mého dětsví a vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděla, že hlásíte comeback, je klidně možné, že se na vás zajdu opět podívat a připomenu si staré časy. :)
Pár mých nejoblíbenějších...
1) Největší slaďák všech dob :)
Hit v podobě písně "Ať je hudba tvůj lék"
...padají kapky příběhů...
..A nezapomenutelná "Máma"






Jsi moje máma, moje máma..:-D Jo, taky jsem je žrala :-D